Náboj ráže .223 Remington vs 5.56 NATO – fakta vs mýty

(223 -vs- 5.56: FACTS and MYTHS)

(autor článku: Gavin Gear / Překlad: LittleBoby)

29. 6. 2019

Pokud se na internetu pohybujete delší dobu, bezpochyby jste četli mnoho zavádějících informací ohledně ráží 223 Remington a 5.56 NATO. Pokud byste byli jako já, také byste měli problém s nalezením odpovědí týkajících se těchto dvou nábojů a nábojových komor. Komora pro náboj 5.56 NATO je „větší“ než komora pro 223 Remington, ale o kolik? Jaká je ta správná volba týkající se vzájemné zaměnitelnosti nábojů 223 Remington a 5.56 NATO? V tomto příspěvku bych se s vámi rád podělil o několik informací, které jsem získal od několika známých z oboru a díky starému dobrému zjišťování informací (jako je například vážení nábojnic v naší laboratoři).

Detail

Jak vznikly náboje 223 Remington a 5.56 NATO

I když nejsou tyto informace zcela kompletní, myslím, že by bylo vhodné si shrnout události, které nás dovedli do tohoto časového bodu – této doby kdy existuje množství rozličných pušek, ráží, navážek a ostatních informací a desinformací týkajících se pušek typu AR-15 a náboje 223 Remington. Zde je hrubá časová linie událostí:

časné období roku 1950 Konstruktér Eugene Stoner vytvořil nový radikální návrh pušky na bázi náboje 308 Winchester nazvané AR-10 (včetně jiných typů návrhů).
pozdní období roku 1950 Americká armáda US Army publikovala, skrze organizaci nazývanou CONARC, požadavky armády na novou generaci útočných pušek.
rok 1963 Firma Remington arms představila nový náboj nazvaný 223 Remington současně s puškou Remington 760 komorovanou pro tento nový náboj.
rok 1964 Americká armáda US Army převzala pušku AR-15 a označila ji kódem M16 vybavenou samonabíjecím a automatickým režimem. US Army také vytvořila specifickou variantu náboje 223 Remington nazvanou 5.56 NATO (5.56x45mm)
rok 1994 US Army oficiálně převzala pušku označenou kódem M4, což je novější verze pušky M16/AR-15.

Střelivo ráže .223 vs 5.56

Mezi náboji 223 Remington a 5.56 NATO existují rozdíly, kterých si všimnete hned na začátku:

  • Na spodním okraji nábojnice uvidíte u náboje 223 Remington vyražené číslo „223“, zatímco na náboji 5.56 na stejném místě můžete naleznout pouze datum, iniciály ‚např. FC) a jeden nebo více symbolů.
  • Na dně nábojnice si také všimnete, že vojenské střelivo 5.56 bude mít krimp kolem lůžka zápalky (to se netýká nových nábojnic 5.56 určených pro ruční přebíjení pro civilní trh).

Zde vidíte porovnání dna nábojnic ráže 223 Remington a 5.56 NATO:

Mohou se vyskytovat i jiné externí rozdíly. Střelivo 5.56 má střely s drážkou a střely jsou také krimpované. Střelivo 223 Remington může, ale nemusí mít střely s drážkou a krimpem. Rozměrově jsou tyto náboje v podstatě shodné ve vnějších rozměrech s výjimkou některých profilů střel používaných pro střelivo 5.56 NATO. Zde je seznam podobností nábojů 223 Remington a 5.56 NATO:

  • Stejné externí rozměry nábojnice (přechodový kužel může mít jiný poloměr přechodu)
  • Stejná celková délka náboje
  • Stejná minimální délka nábojnice při zkrácení
  • Oba náboje byly navrženy/optimalizovány pro střelu s hmotností 55 grainů
  • Oba náboje používají malý rozměr puškové zápalky

Nákres náboje 223 Remington:

Nákres náboje 5.56 NATO:

Oba nákresy nahoře byly vytvořeny Francisem Flinchem. Jak můžete vidět nahoře, jediným rozdílem je poloměr přechodu mezi kuželem a krčkem nábojnice u náboje 223 Remington (náboj 5.56 NATO má tento přechod přímý bez poloměru). Tento rozdíl nemá vliv na funkci v jakékoliv běžné variantě komory 223 včetně 5.56 NATO. Mírně rozdílný je také objem nábojnice:

  • 5.56 NATO má objem nábojnice: 28.5 grainů H2O
  • 223 Remington má objem nábojnice: 28.8 grainů H2O (+1.1% v porovnání s 5.56 NATO)

Stejně jako u většiny údajů týkajících se 5.56 a 223 se může skutečný objem nábojnice lišit. Shrnuto: externí rozměry střeliva 223 Remington a 5.56 NATO jsou v podstatě stejné. Nábojnice 223 Remington a 5.56 NATO jsou v podstatě stejné, kromě 1% rozdílu v objemu nábojnice.

Nejasnosti: Hodnoty dovoleného tlaku a jeho testování

Okamžik kdy nastává nejvíce zmatků ohledně pochopení rozdílu mezi náboji 223 Remington a 5.56 NATO je tehdy když čtu maximální povolené tlaky pro každý z nábojů. Zveřejňované informace mohou vypadat následovně:

223 Maximální komorový tlak (SAAMI)                    380 MPa (55,000 psi)

5.56 Maximální komorový tlak (EPVAT)                    430.00 MPa (62,366 psi)

…a tyto informace mohou vypadat tak, že střelivo 5.56 NATO je certifikováno pro „vyšší“ tlak než střelivo 223 Remington. To ale není v žádném případě pravda! Tu ve skutečnosti zjistíme až při prohlížení testování maximálního tlaku armádou US, kde vidíme dosažené údaje:

5.56 Maximální komorový tlak (SCATP 5.56)           380.00 MPa (55,114 psi)

Zde je potřeba si uvědomit, že existují rozdílné specifikace testovacích metod:

  • SAMMI (Sporting Arms and Ammunition Manufacturers’ Institute) způsob testování tlaku: vyžaduje vyvrtání otvoru do nábojnice v přesně stanovené vzdálenosti od ústí hrdla nábojnice. Tlak je měření externě což znamená měření plynu, který unikne otvorem v nábojnici. Tato metoda je komplikovaná, ale velmi přesná.
  • EPVAT (Electronic Pressure Velocity and Action Time) způsob testování tlaku: měří tlak z komory/hlavně pušky před koncem hrdla nábojnice. Tato metoda je rychlejší a snadnější v porovnání s metodou SAAMI, ale není tak přesná.
  • SCATP způsob měření tlaku: nový armádní standard pro testování tlaku v nábojnici, který v principu odpovídá metodě testování SAAMI.

Zde je srovnání mezi místem testování podle SAMMI/SCATP v porovnání s umístěním daným metodou EPVAT v komoře/hlavni pušky:

Následuje další obrázek použité tlakové piezoelektrické sondy používané pro tyto testy (obrázek je majetkem společnosti PCB Piezotronics):

U normy SAMMI a SCATP je pro testování umístění otvoru pro odběr plynů (a otvoru vyvrtaného v nábojnici) přesně určeno a je umístěno na tzv. „conformal“ úrovni, jak je vidět na obrázku níže:

(Umístění čidla tlaku – Boltface (čelo závěru), Midcase (střed nábojnice), Conformal (Konformní), Casemouth (hrdlo nábojnice), Port (otvor); Obrázek ukazuje různé umístění místa měření tlaku na střelivu do malých střelných zbraní – všechny místa jsou měřeny od čela závěru.)

Výhodou testovací metodiky podle SAMMI/SCATP jsou čistší údaje a přesnější/spolehlivější výsledky měření. A proto, když porovnáte testování tlaku podle SCATP-5.56 s testováním podle SAMMI 223 Remington je jasný výsledek:

  • 5.56 Maximální komorový tlak (SCATP 5.56) 55,114 psi
  • .223 Maximální komorový tlak (SAAMI) 55,000 psi

Závěr: Náboje 223 Remington a 5.56 NATO mají v podstatě stejné pracovní maximální komorové tlaky. Jak je to tedy s „problémem zaměnitelnosti“ mezi náboji 223 Remington a 5.56 NATO? Tyto problémy jsou skutečné, po nějakou dobu. Nyní si nejdříve srovnejme komory mezi náboji 223 Remington a 5.56 NATO.

Rozdíly mezi nábojovými komorami 223 Remington a 5.56 NATO

Existují informace, které se dají snadno dohledat na internetu, a informace které je potřeba získat ze seriózních online zdrojů a firemních dat (velké společnosti, menší firmy na výrobu výstružníků a všechny mezistupně mezi nimi). Všiml jsem si, že rozměry nábojových komor vypadají jako něco „co se dá interpretovat velmi volně“ firmami vyrábějícími výstružníky a primárními výrobci zbraní. Takže zde nebudu uvádět všeobecná fakta: existují čísla, o kterých si myslím, že nejlépe zobrazují rozdíly mezi specifikacemi nábojových komor ráží 223 Remington a 5.56 NATO. Stručně, výstružníky a komory se budou lišit a nejdůležitější věcí je to, jak jsou zbraně certifikovány a testovány. Tak jak to bylo vidět na videu (viz originální článek zde) zde jsou rozdíly mezi rozměry komor nábojů ráže 223 Remington a 5.56 NATO:

Ano, komora pro náboj 5.56 NATO je o „pár tisícin větší tu a tam“ – ale nejdůležitějším rozdílem je délka části volného vedení střely bez drážek (tzv. freebore – lead). Freebore je hladká část vývrtu (bez drážek, s průměrem větším, než je průměr střely), která počítá s rozdílem v ogiválech/délkách střel a dává střele „prostor“ pro opuštění nábojnice předtím, než je přes přechodový kužel navedená do drážek. Díky dvakrát delšímu freebore (0.050″ u komory 5.56 NATO v porovnání s 0.025″ pro 223 Remington) umožňuje komora 5.56 NATO bezpečně pojmout náboje, které vyvíjejí mírně vyšší maximální tlak a střely, které mají protažené ogivály.

Ostatní rozdíly než je freebore, ostatní „delty“ (myšleno vzájemné rozdíly) se dají přičítat zvýšené spolehlivosti u 5.56 a mohou způsobovat zhoršení přesnosti pušek komorovaných touto ráží v porovnání s puškami komorovanými v ráži 223 Remington. Rozdíly mezi komorami 223 a 5.56 jsou evidentní v dokumentaci, kterou fy FOSTER poskytuje k jejich kalibrům závěrových vůlí. Zde uvádím některé z rozdílů mezi 223 Remington a 5.56 NATO uvedených v příručkách ke těmto kalibrům:

Kompletní dokument si můžete přečíst zde (stránky fy FOSTER). Všimněte si, že rozměr 223 Field (maximální bezpečná komora pro 223 Remington, již za typickými rozměry komory) a rozměry 5.56 NATO “MAX” jsou rozdílné, s tím, že 5.56 NATO MAX je o 0.004″ delší než rozměr 223 Remington FIELD. Tyto údaje souhlasí s nákresem výše, kde je vidět že rozměr od základny komory (čela závěru) ke kuželu má stejnou hodnotu rozdílu mezi těmito dvěma komorami.

223/5.56 Hybridní komory

Je potřeba také zmínit, že existuje několik verzí „hybridních komor“, které dále „dělí rozdíly“ mezi specifikacemi komor 5.56 NATO a 223 Remington. Tyto komory zahrnují 223 Wylde, a hybridní komoru fy Noveske. Může nebo nemusí být bezpečné vystřelovat náboje 5.56 NATO z těchto hybridních komor: zkontrolujte si dokumentaci od vašeho výrobce. Co tyto komory slibují je možnost používat náboje 5.56 NATO s přesností bližší zbraním komorovaným pro ráži 223 Remingotn. Netestoval jsem tyto hybridní komory vzhledem k přesnosti, kterou slibují – ale pokud jste tento test provedli vy podělte se s námi o vaše zkušenosti!

Vzájemná zaměnitelnost střeliva ráže 223 Remington a 5.56 NATO

Norma SAMMI to specifikuje poměrně jasně – můžete používat náboje 223 Remington v puškách s komorou 5.56, ale neměli byste používat střelivo 5.56 ve zbraních komorovaných pro ráži 223 Remington:

Proč tomu tak je? Už jsme si ukázali, že nábojnice a venkovní rozměry nábojů těchto ráží jsou téměř stejné. Souvisí to však s profilem použitých střel! Armáda používá širokou paletu různých typů střel pro svoje pušky M16 a M4. Nejběžnější je stále použití 55 grainové střely, ale na druhém konci použitého spektra střel máte například 64 grainové střely se stopovkou. Tyto střely mají výrazně jiný profil, který můžete vidět zde:

Protože má 64 grainová střela se stopovkou menší hustotu, celková délka střely musela být prodloužena, ale to současně vyžaduje zvýšení otáček střely (zkrácení stoupání drážek) aby byla zachována letová stabilita střely. Díky tomu je ogivál (zakulacená část profilu střely, která se první dotkne drážek) také posunutý dopředu aby se zvětšil objem střely. Tento zvětšený ogivál je jedním z důvodů, proč není považováno za bezpečné používat náboje 5.56 NATO ve zbraních komorovaných 223 Remington – protože armádní specifikace střeliva 5.56 NATO odpovídá komoře 5.56 NATO a NE komoře 223 Remington. Takže se nedá automaticky předpokládat, že jakýkoliv náboj ráže 5.56 NATO je bezpečné používat ve zbrani komorované pro ráži 223 Remington.

Přebíjení střeliva 223 Remington a 5.56 NATO

Přebíjení nábojů 223 Remington a 5.56 NATO je v podstatě totožné jako přebíjení ostatních nábojů s lahvičkovou nábojnicí. Budete používat stejný lis, dávkovač prachu, držák nábojnice (shellplate, shellholder), a tak dále a tak dále. Matrice pro přebíjení nábojů 223 Remington a 5.56 NATO jsou stejné, protože jak jsme již uvedli externí rozměry jsou v podstatě stejné. Takto vypadá sada matric LEE RGB 223, které jsou také certifikované pro použití s nábojnicemi 5.56 NATO:

Při přebíjení nábojů 223 Remington a 5.56 NATO je potřeba dát pozor na několik věcí:

  1. Pokud přebíjíte dříve vystřelené vojenské nábojnice 5.56, budete muset zalisovat nebo odfrézovat horní část lůžka zápalky tak abyste odstranili krimp (viz foto výše).
  2. Údaje o navážkách pro náboje 223 Remington a 5.56 NATO nejsou stejné! Používejte správné údaje pro navážky pro ten typ náboje, který přebíjíte.
  3. Zkontrolujte si stoupání vaší pušky! U pušek s komorami 223 Remington a 5.56 NATO, hodnoty stoupání se pohybují od 1:14 (pomalé) k 1:7 (rychlé). Delší/těžší střely vyžadují rychlejší stoupání. Vždy si zkontrolujte údaje od výrobce střely pro potvrzení, že vámi použité stoupání je odpovídající.
  4. Hrdla nábojnic ráže .22 jsou menší – doporučoval bych vyčištění zformátovaných nábojnic od zbytků mazadla před nasypáním prachu abyste se vyvarovali klenbování/usazování prachu v hrdle nábojnice.

Závěr

Stručně – pušky komorované v ráži 5.56 NATO jsou asi nejuniverzálnější a možná nejspolehlivější. Pušky komorované pro ráží 223 Remington mohou nabídnout vyšší přesnost, ale jsou potenciálně méně spolehlivé zejména u samonabíjecí varianty jako je AR-15. Hybridní komory se pokoušejí nabídnout to nejlepší z obou světů. Je bezpečné používat náboje 223 Remington v jakékoliv hybridní komoře 223, ale není vždy bezpečné používat náboje 5.56 NATO ve zbrani s komorou 223 Remington. Vnímané rozdíly v hodnotách maximálních komorových tlaků mezi rážemi 223 Remington a 5.56 NATO jsou nejvíce zapříčiněny rozdílnými měřícími metodikami, ve skutečnosti jsou tyto hodnoty vzájemně odpovídající. Tak jako u všeho střílení a přebíjení: hlavní je bezpečnost a vy se vždy ujistěte, že vaše střelivo a použitý typ pušky (komory) jsou „kompatibilní“. A co je nejdůležitější, užívejte si to!

Poznámka překladatele:

V České republice je daná problematika ještě zamotanější, díky normě C.I.P. a z ní vyplývající omezení pro ráži 5.56x45mm. Tato ráže je normou schválená pouze pro vojenské použití a lze ji certifikovat přes zkušebnu pouze jako splňující ČSN normu (značka Z18), ale takto certifikovanou zbraň nelze vyvézt mimo ČR (což je problém pro většinu sportovních střelců). Proto většina distributorů certifikuje všechny pušky dovezené ze zahraničí jako pušky s komorou .223 Remington. Obvykle dojde k laserovému/mechanickému vyznačení ráže na závěru nebo hlavni nebo rámu zbraně, setkal jsem se všemi variantami. Značení je také mnohdy velmi špatně dohledatelné, přičemž v systému CRZ často figurují obě verze certifikace, takže při přihlášení vám na PČR neporadí, jakou verzi máte.

Závěrem tedy mohu říci, že 99 % samonabíjecích zbraní typu AR-15 pocházejících z USA je vybavených komorou 5.56x45mm NATO a jsou certifikované – otestované a označené jako .223 Remington. Nejvíce se informací se o své zbrani dozvíte jako obvykle na stránkách výrobce, kde je většinou jasně uvedeno, že se zbraň vyrábí pouze v ráži 5.56x45mm.