Úvod – přínos Ladder testu (testu vertikálního rozptylu střel v závislosti na navážce)
Po několika měsících čekání na práci puškaře je vaše zbraň lesknoucí se novotou připravena. Máte své matrice a nábojnice a jste připraveni zjistit, co vaše nová zbraň dokáže. Nyní je čas dát se do práce a nejít optimální navážku, která bude vaší zbrani „chutnat“. Hledání vhodné navážky bývá často velmi frustrující práce pro mnohé z vás v závislosti na tom, jakou používáte metodu. Občas to bylo frustrující také pro mě, když jsem zkoušel několik metod v posledních cca 10ti letech. Tento článek popisuji moji nejvyspělejší a nejefektivnější metodu, díky které jsem dosáhnul nejlepších výsledků. Zároveň díky ní můžete významně ušetřit peníze za komponenty a čas strávený na střelnici.
Funguje tento postup? Absolutně, využitím mého postupu (Ladder – Test) jsem nalezl navážky, které dosahují méně než 2 palce (cca 5cm) vertikálního rozptylu na 1000 yardů (při použití 105gr střely Berger) pro 3 ranou položku.
Definice Ladder testu
Co to je Ladder – Test? Tento test je v základu metoda testování navážek s využitím stabilního zvyšování navážky a současného hledání skupin po sobě jdoucích výstřelů, které vykazují podobný bod zásahu (Point Of Impact – POI). Obvykle je navážka postupně upravována bez sledování vývoje pohybu bodu zásahu ve vertikální rovině a hledání míst ustálení na terči. Myšlenka v pozadí je ta, že vaše nejlepší navážky se objeví tam, kde několik po sobě jdoucích postupně se zvyšujících navážek dopadne skoro do toho samého místa na terči. V základu se budete snažit zobrazit „sweet-spot“ (místo kde kombinace různých faktorů ukáže nejlepší výsledek, používá se ve sportu, hudbě atd.) vlnění vaší hlavně s využitím místa dopadu na terči. (pozn. překladatele: vlnění hlavně je ovlivnitelné několika faktory, ale u hotové zbraně se fakticky dá změnit pouze mechanickou úpravou, tj. přidáním nebo odebráním hmoty hlavně. Přidáním kompenzátoru, úsťové brzdy, závaží na konec hlavně, odebrání například kanelací anebo nejjednodušším způsobem a to využitím optimální navážky náboje, která při vývoji tlaku rozkmitá hlaveň tak, že při průletu střely ústím hlavně bude ústí v klidu – nulové amplitudě).
Například, řekněme, že otestujeme několik navážek při střelbě na 500 yardů a zásahy navážek 29,8gr, 30,1gr a 30,4gr leží skoro ve stejném bodu zásahu (viz obrázek zásahy v barevném oválu). Tyto prachové navážky mají tedy předpoklad být optimálními navážkami, na které byste se měli soustředit při hledání vaší optimální navážky.
Každý zvyšující se krok v testu navážek se nám zobrazí jako „příčka“ – stupínek (na pomyslném žebříku – Ladder – žebřík). Každá „příčka“ bude sestávat z 1-3 nábojů se stejnou navážkou. Pokud používáte více než jeden náboj pro každou „příčku“ tak bude tvořena skupinou. V této skupině by měly být shodně připravené náboje (stejná navážka a rozměry). Výsledkem testu bude skupina několik podskupin jednotlivých navážek.
Současně s tímto testem vám může toto testování také pomoci při hledání optimální hloubky usazení střely, optimálního typu zápalky a možná i dalších hledáních. Je ovšem nutné při testování dodržet to, že bude změněna pouze jedna komponenta (navážka, usazení nebo zápalka).
Tato podobnost v bodu zásahu mezi následnými výstřely (díváme se pouze po vertikální změně bodu zásahu, horizontální změnu budeme ignorovat jako vliv větru) nám odhalí navážku, která bude zasahovat téměř stejný bod zásahu bez ohledu na rozdíly v rychlostech střely.
(pozn. překladatele: autor doporučuje použití chronografu při celém ladění navážky, vždy byste si měli být vědomi, že chybu v bodu zásahu nezpůsobil vadný/nekonzistentní náboj).
Můžeme si toto nazvat jaké jako tzv. „okno přesného zásahu“. V příkladu nahoře to bude navážka 29,8 – 30,4 grainu vašeho testovaného prachu (při předpokladu, že všechny ostatní parametry náboje budou stejné). Toto okno může představovat rychlost asi 30-50 fps, proto pokud jsou použity navážky pouze z tohoto okna při střelbě na 100, 300 a někdy i na 500 yardů, tak jsou skupiny výstřelů blízko sebe nebo se prolínají, přestože je mezi nimi více než 0,5gr prachu (na obrázku výše je zobrazena simulace výsledků střelby na 500 yardů).
Několik lidí již přede mnou publikovalo jejich verzi Ladder testu. Nepochybuji, že jejich metody pro ně konkrétně fungovaly. Já jsem však vyvinul modifikovanou verzi tohoto testu, která poskytuje dobré výsledky pro všechny. Výsledky se podařilo zopakovat se stejnou zbraní a střelci, kteří test zkusili s jejich zbraněmi, dosáhli podobných výsledků. Cílem tohoto testu je získat nejmenší možný soustřel z vybraných testovaných navážek. V mém případě je test optimalizovaný pro velké vzdálenosti (600-1000 yardů) soutěží Benchrest, kde je nutná vrcholná přesnost. Přestože bych tento systém vyvinut pro velké vzdálenosti tak může být jednoduše použit pro kratší střelnice a pro ostatní disciplíny střelby.
Nové triky – vylepšení klasického Ladder testu
Do existujícího systému Ladder – Testu jsem přidal několik nových postupů pro možnost stanovení „okna přesného zásahu“ co nejdříve bez přidání nejasností do výsledků testu.
Jednou z nejdůležitějších modifikací je systém střelby „round-robin“ (uzavřený kruh) všech skupin navážek. To znamená, že každý výstřel z jedné skupiny je vystřelen před druhým výstřelem ve skupině. V důsledku to znamená, že všechny proměnné vlivy větru, světla a ostatní atmosférické vlivy se zprůměrují ve výsledku celého testování navážek. Ve výsledku tak na žádnou navážku nemůže být kladen větší důraz (myšleno při testování), protože žádnou z navážek neotestujete celou za stejných podmínek ve srovnání s jinou.
Při finálním testování všechny testované navážky jsou testovány ve stejném časovém rámci, protože se střílí hned po sobě. Tato metoda také pokrývá psychologii střelby a eliminuje tak problém, který má většina lidí při střelbě. Střelci totiž můžou střílet beze strachu všechny rány bez snahy dosáhnout co nejmenšího soustřelu. Jediné o co se musíte snažit je vystřelit všechny rány konzistentně, výsledný test vždy vypadá neuspořádaně, dokud se k němu nedostanete blíže tak abyste si mohli prohlédnout zabarvené vstřely (před střelbou si barvím střely, což je vysvětleno níže).
Zásahy na terči zvýrazněné obarvenými střelami
(text v obrázku: pro všechny výstřely je zvolen stejný bod záměru – POA – Point Of Aim v testu round-robin „kruhový test“, takže nastavení pušky zůstává stále stejné)
Systém střelby round-robin (kruhový test) už byl využit jinými střelci, ale ne stejným způsobem. Většina z výstřelů kruhového testu vystřelené v mém testu jsou stříleny na stejný bod záměru POA (Point of Aim) místo toho aby se každá skupina střílela na jiný terč. Toto také vyžaduje, aby se puška ustavila do podpěr (bagy) takže vazba mezi puškou/bagy/střelcem (úhel/kontaktní plocha/pozice střelce) je udržována stále stejná jak je to jen možné během všech výstřelů. Zbraň by se neměla odchylovat z původní polohy při střelbě následných skupin výstřelů. Stabilní uložení zbraně pomůže odstranit jednu proměnnou: nekonzistentního střelce a polohu zbraně při střelbě několik skupin výstřelů. Během celého testu bude tímto způsobem vystřeleno 10-30 ran do stejného bodu záměru.
Výběr nejlepší navážky Krok č.1 – zjištění prakticky možného maxima
Rozdělil jsem svůj postup pro výběr nejlepší navážky na 3 kroky, kterými se propracuji ke stanovení nejlepší navážky na velmi dlouhé vzdálenosti. Pro všechny tři kroky doporučuji využít měřící hradla (chronograf). Jejich použití je ale v kroku č. 1 bezpodmínečné, protože zde stanovíme rychlosti testovacích navážek. Také je velmi důležité vést si při testování dobré záznamy (to platí obecně i při přebíjení). ZÁZNAMY JSOU VŠE! Všechny rychlosti a podmínky testu by měly být zaznamenány.
Při ladder-testu se budou body zásahu zvyšovat, jak budete střílet rychlejší navážky. Takže je vždy potřeba začít s pomalejšími navážkami a nízko na terči, a mít jistotu, že máte na terči dostatek papíru pro zachycení všech výstřelů. Doporučuji vám také barvení jednotlivých střel tak abyste mohli jednoznačně určit v terči jednotlivé navážky. Označte si dopředu každou střelu. Značkovací inkoust se přenese na papír, když jím bude střela procházet a zanechá na okraji vstřelu barevný kroužek. Je vhodné použít čistý papírový terč, zejména na delších střelnicích. Využijte jednoduchý bod záměru na dolním okraji terče, tak aby všechny střely byly zachyceny na prázdném papíru (bez dřívějších průstřelů). To umožní barvě na střelách, aby byla více viditelná. V případě, že se vám podaří zasáhnout místo kde je barva nejasná, pomůže vám vatový tampón namočený v alkoholu, který barvu po dotyku zvýrazní. Zde je pomocné video: http://www.youtube.com/watch?v=l9Nj0CkrzWU.
Testování tlaku navážek (10-25 ran)
Tato skupina střel by měla být vystřelena na 100-500 yardové střelnici dle možnosti střelce a přesnosti zbraně. Účelem je zde pouze najít maximální navážku, která může být použita pro přebíjení v konkrétní zbrani. Jakmile se podaří zjistit maximální navážku, je možné postupovat zpětně a začít hledat optimální navážku. Zároveň se zjistí maximální přípustný tlak pro vaši zbraň. Krok č. 1 může zároveň posloužit pro zformátování nových nábojnic pro komoru vaší zbraně, tak aby se dosáhlo více přesného a konzistentního výsledku v kroku č. 2 a 3. Ty samé nábojnice 20-30 ks je možné použít ve všech krocích, pokud je potřeba.
V tomto kroku budete testovat 8-10 navážek abyste se ujistili, že začnete dostatečně nízko pro vaši bezpečnost a skončíte dostatečně vysoko, abyste zjistili maximální bezpečný tlak. Je možné použít méně navážek, pokud už máte dostatek zkušeností s navážkami pro vaši zbraň. Není potřeba pracovat s navážkami s rozdíly menšími než 1% v tomto kroku. Například pro ráži 6BR můžete použít hmotnosti po 0,3gr nebo větších a pro ráži 6,5-284 hmotnosti po 0,5gr nebo větší. V tomto kroku budete používat větší rozdíly navážek než v následujících krocích.
V závislosti na vašich požadavcích stačí přebít 1-2 náboje pro každou navážku a několik „pozorovacích“ nábojů s nejnižší navážkou, které budou sloužit pro stanovení nuly na puškohledu a srovnání hradel. Tyto pozorovací/úvodní náboje budou mít několik úkolů. Použijete je na nastavení puškohledu, pro „zašpinění“ vyčištěné hlavně a také k ohřátí hlavně před testováním.
Zůstanu u příkladu s ráží 6BR se střelou 105gr Berger a prachem Reloader-15. Dobré testovací okno (rozpětí) bude: 27,5-31,5 grainu: 27,5; 28,5; 29,0; 29,5; 30,0; 30,5; 31,0; 31,5 grainů. V tomto rozpětí budete mít velmi bezpečnou startovací navážku a zároveň jistotu, že dosáhnete maximálního tlaku na konci rozsahu. U většiny pušek většinou skončíte před dosažením navážky 31,5 kvůli známkám vysokého tlaku na nábojnici. Jakmile se objeví známky vysokého tlaku na nábojnici, PŘERUŠTE STŘELBU!
Pokud si přebijete pouze jeden náboj pro každou navážku, tak doporučuji, abyste je vystřelili na shodný bod záměru co nejrychleji po sobě, tak abyste přitom stihli vést záznam o střelbě a udrželi si přesnost na dobré úrovni. Pokud si přebijete 2 náboje od každé navážky, tak je lepší rozdělit test do dvou nezávislých kol a nechat mezi nimi hlaveň vychladnout. Vystřílejte první sérii od nejnižší do maximální navážky, nechte hlaveň vychladnout a opakujte test. Přestože je toto pouze před-testovací kolo, výsledky vám už mohou něco napovědět a ukázat, kde se bude asi objevovat optimální rozsahu pro přesnou navážku.
VAROVÁNÍ: Vždy začínejte test s NEJNIŽŠÍ navážkou a postupujte k vyšším navážkám. Pozorujte sílu, kterou je potřeba k otevření závěru a prohlédněte si každou vystřelenou nábojnici, zda neobsahuje zámky po vysokém tlaku (např. zvýrazněný otlak zápalníku na zápalce – primer cratering, promáčknutí základny nábojnice v místě vyhazovače – casehead extrusion into ejector hole apod.) Jakmile se známky vysokého tlaku objeví, přerušte test a nezkoušejte vyšší navážky.
První nábojnice zleva:
Zvětšené lůžko zápalky – zápalka je uvnitř volná
Lesklé otlaky v místě zahloubení pro vyhazovač
Druhá nábojnice zleva:
Prolínající karbon kolem zápalky
Zploštělá zápalka – hlavně okraje
Zdvihnuté okraje díry po zápalníku
Zhodnocení výsledků
Po odstřílení testu jsme například zjistili, že navážka 31,0 grainu už vykazovala mírné známky vysokého tlaku a navážka 31,5 grainu už vytvářela výše uvedené známky vysokého tlaku. Nyní už díky tomu víme, jak vysoko v navážkách můžeme jít předtím, než narazíme na vysoký tlak v nábojnici. To nám určuje rozsahu Kroku č. 2.
Příprava testovacích terčů – Jak sledovat stopy zásahů
Když provádíte tento druh testu, obvykle střílíte na stejný bod záměru. Výsledkem je samozřejmě několik tuctů stejných vstřelů po celém terči. Jak tedy rozpoznáte, které střely patřili k dané navážce? Zde je návod jak to udělat.
- Nejjednodušší a také nejlevnější metodou je barevné rozlišení vašich střel, tak aby bylo možné rozlišit každou střelu v testu. Stačí použít permanentní lihový fix (značkovač) a zabarvit celou střelu v přední části (stačí do místa kde, dosahuje největšího průměru). Barva se při průchodu střely terčem přenese na papír a zanechá kolem vstřelné díry barevný kroužek. Nezbytné je zajistit aby byl terč čistý a bílý. Obvykle používám opačnou stranu terče s oranžovým bodem pro zamíření. Je potřeba, aby všechny testované střely dopadly na čistou neprostřílenou plochu terče. Vyhněte se terčům v jiné barvě, např. černé, pak dochází k tomu, že barva ze střely zanikne (smíchá se) v barvě terče. Můžete také použít několik barev střel. My jsme zjistili, že červená, zelená a modrá a jejich kombinace fungují nejlépe.
- Další možností je video nahrávka terče během střelby, nebo použití bezdrátové kamery a sledování terče přímo během střelby. Musíte si ale uvědomit, že potřebujete manuálně zaznamenat každý výstřel, jestliže si nebudete obraz nahrávat.
- Když budete střílet na vzdálenost 500yardů a méně tak můžete také někoho požádat, aby pozoroval terč dalekohledem a zakreslovat jednotlivé vstřely. Toto ale většinou funguje do cca 6-10 výstřelů, ale pak může dojít k pěknému zmatku, jakmile nebudete schopni přesně určit místo zásahu posledního výstřelu mezi vzrůstajícím počtem skupin zásahů.
Krok č. 2 by se měl v optimálním případě odstřílet na 300-500m nebo více. Z kroku č. 1 už víme, že pravděpodobně budeme chtít zůstat pod 31,0 grainy navážky. Nyní když už víme, kde dosahuje konkrétní zbraň maximálního tlaku, můžeme postupovat z „praktického maxima“ pozpátku a pokusit se najít oblast nejpřesnější navážky tak abychom si zachovali co nejvyšší dostupnou úsťovou rychlost při kombinaci našich konkrétních komponentů. Krok č. 2 nám umožní nalézt „okno přesnosti“, při kterém kombinace zbraň a náboj mohou střílet co nejmenší rozptyly.
V tomto kroku si připravte 3 náboje od každé navážky v rozsahu 6-10 navážek s cca 1% přírůstkem. Tak jako u ostatních kroků si připravte také několik záměrných (ohřívacích a špinících) navážek s co nejnižší celkovou navážkou. Tímto způsobem dostaneme 3 postupné stoupající řady (ladder), které pokud budeme střílet správně, nám ukáží podobné místa vstřelů na terči.
Střelba 3 skupin (ladder) pro nalezení „okna přesnosti“ (25-35 výstřelů)
Obvykle je potřeba vystřílet každou skupinu zvlášť, tak aby měla hlaveň možnost vychladnout mezi jednotlivými skupinami do teploty téměř na úrovni teploty okolí. Pokud to tak budete dělat, stejně budete stále chtít provádět test systémem round-robin (tam a zpět). Tentokrát budete střílet první skupinu od nejnižší navážky po nejvyšší (low to high) a druhou skupinu od nejvyšší po nejnižší (high to low) a třetí skupinu opět naopak, tedy od nějnižsí po nejvyšší (low to high). Toto vám pomůže minimalizovat vliv teploty hlavně, při které je každý náboj vystřelen. Pokud budete střílet každou skupinu na samostatný papír je potřeba pamatovat na zvolení správného bodu zamíření. Barevné znační střel vám pomůže identifikovat každý výstřel, pokud nebudete mít nikoho, kdo by vám hlásil zásahy nebo nahrával terč na kameru.
Pokud budeme pokračovat naším příkladem a využijeme data z kroku č. 1, budete mít nachystané následující navážky: 29,2; 29,5;29,8;30,1;30,4;30,7;31,0. To nám bude stačit k tomu, abychom viděli, co se bude dít u maximální navážky stejně jako cca 150fps pod ní. Takže v tomto případě budete mít 21 zaznamenaných vstřelů (3 skupiny po 7 navážkách), a nejméně 6 nástřelných/špinících střel, takže celkem to bude 27 vstřelů/výstřel. Střely, které si budeme zaznamenávat, jsou ty, které jsme si označili (v závodě by to byly ty, ze kterých se počítá skóre), takže v žádném případě těch 6 nástřelných/špinících.
Poznámka editora: Hloubka usazení střely může mít velký vliv na přesnost. V testech, které prováděl Jason s hloubkou usazení střely, začínal na hloubce usazení .020“ do drážek se střelou Berger 105gr VLD s perfektní přesností u jeho zbraně. Pokud začínáte testovat nový náboj (nebo novou hlaveň) je obvykle moudré provést nějaké základní obecné otestování na vzdálenost 200-300 yardů pro zjištění optimální hloubky usazení. Vyzkoušejte si tří-ranné položky ses tejnou prachovou náplní, ale jinou hloubkou usazení. To obvykle pomůže nastavit jednu hlavní proměnnou před postupem na 1000 yardový výše uvedený test (ladder test) pro nalezení optimální navážky. V základu to znamená zjištění dobré usazovací hloubky (buď do drážek, nebo s „přeskokem do“ drážky) předtím, než rozběhnete rozsáhle testování na velké vzdálenosti. Jak už ale Jason objasnil dříve, můžete výše uvedený test použít i na zpřesnění hloubky usazení střely, jakmile si určíte vaše „okno přesnosti“.
V ideálním případě obvykle vystřelím několik nástřelných/špinících střel před každou testovací skupinou a poté nechám hlaveň vychladnout, než začnu střílet další skupinu. Nástřelné střely by měly být stříleny na jiný bod záměru (POA) než se bude střílet testovací skupina, tak aby se zamezilo prolínání nástřelných střel s testovacími. Takže první skupina bude střílena s navážkami od 29,2gr nahoru do 31,0gr. Druhá skupina se bude střílet od 31,0gr do 29,2gr, a následně třetí skupina stejně jako první. Pokud byste chtěli odstřílet všechny skupiny po sobě bez přestávky, můžete je odstřílet od nejnižší navážky po nejvyšší a 2x to zopakovat. Cílem je zajistit aby dvě stejné navážky nebyly vystřeleny okamžitě po sobě. Pokud byste takto odstříleli 3 skupiny, bylo by nejvhodnější je vystřelit na stejný bod záměru a využít barevného značení střel.
Po tom co odstřílíte všechny navážky, každý z těchto tří nástřelů by měl odhalit shlukování následných výstřelů (navážek) ve vertikální rovině. Jinak řečeno, vertikální postup střel by měl ukázat 2-3 po sobě jdoucí vstřely/navážky ukazující minimální vertikální vzdálenost.
Takže například navážky 29,8, 30,1 a 30,4 grainů jsou umístěné ¾“ – 1“ jedna od druhé na vzdálenost 500 yardů (což je ?“ – 1“ ve vertikální rovině) a u ostatních navážek v testu není toto shlukování patrné. Toto bude vaše předpokládané „okno přesnosti“ a na to se zaměříme v Kroku č. 3, mezi 29,8 a 30,4 grainy navážky.
Testování navážek Krok č. 3: Potvrzení nejlepší navážky
Tento krok bude také sloužit k utužení znalostí, které jsme se doposud naučili. Krok č. 1 nám ukázal maximální možnou bezpečnou navážku a Krok č. 2 nám ukázal nejpřesnější navážku při současném zachování maximální úsťové rychlosti. Dalším krokem bude znovu otestování „okna přesnosti“ při střelbě na dlouhou vzdálenost pro další určení horního a dolního konce, potvrzujícího jaká přesně navážka vaší zbrani vyhovuje. Když je celé testování dokončené, měli byste mít hodnověrné (a opakovatelné) „okno přesnosti“, které vám umožní minimální vertikální rozptyl na velké vzdálenosti. Ve videu, viz níže, vám ukážu, jak jsem své „okno přesnosti“ zopakoval precizně na dvou testovacích akcích.
http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=QEdZ7k_6-cE
Fungoval tento postup? Podívejte se na fotografii níže, která obsahuje 1000yardový test, který proběh ve dvou testovacích akcích s mojí 6BR. Můžete na něm vidět, jak rozdílné navážky přesně zopakovaly vertikální rozptyl a jak nejlepší navážky ukázaly nejmenší vertikální rozptyl v obou testech.
Poznámka mezi šipkami: všimněte si jak navážka 30,8gr vytvořila těsné vertikální skupiny v obou testovacích akcích.
Závěrečné testování na dlouhou vzdálenost (20-25 střel)
Krok č. 3 sestává z 15ti zaznamenaných střel a z tolika nástřelných ran kolik budete potřebovat pro nastavení optiky na 500-1000 yardů. Nejlepší vzdálenost na provedení tohoto testu je vzdálenost, na kterou budete střílet vámi vybrané navážky. Pokud se soustředíte na vzdálenost 1000 yardů (např. Benchrest), bude nejlepší střílet na 1000 yardů. Pro soutěže na 600 yardů střílejte na 600 yardů i váš závěrečný test. V ideálním případě byste měli tento test střílet v relativně klidném povětří. Jí obvykle preferují letní podvečery. Nejlepší čas je 2 hodiny před setměním, předtím, než začne teplota klesat. Když poklesne teplota příliš, začíná se u země projevovat „mihotání“ (fata morgána) z horka nashromážděného za celý den. Je také potřeba zvážit vliv větru. Pokud je úroveň větru taková, že by hrozilo odfouknutí střely z nástřelného papíru, nechte raději test na jiný den.
V této závěrečné fázi si připravte 3 náboje od každé z 5ti různých navážek, a několik nástřelných/špinících nábojů s nejnižší navážkou. Tentokrát by měly být přírůstky navážek 1% nebo méně z celkového objemu navážky. Nezapomeňte si také označit barevně jednotlivé střely pomocí permanentního značkovače. Pro potvrzení „okna přesnosti“ si potřebujete otestovat navážky z obou okrajů očekávaného přeného rozsahu. Pokud budeme pokračovat v našem příkladu, „okno přesnosti“ zjištěné v Kroku č. 2 bylo 29,8-30,4 grainu. Takže v tomto závěrečném testu můžete nasypat navážky 29,5; 29,8; 30,1; 30,4 a 30,7 grainu. Těmito navážkami tak o jeden stupeň přesáhnete a podkročíte očekávaný rozsah „okna přesnosti“. Pokud chcete, můžete také Krok č. 3 projít po menších stupních navážek. Pokud je to účelné můžete otestovat navážky 29,7; 29,9; 30,1; 30,3 a 30,5 grainů. Tím se také pokryje potřebné okno, ale s menšími rozestupy. Já jsem vyzkoušel obě metody a obě vytvořily ten samý konečný výsledek.
Poznámka: Ty skupiny 2-3 nábojů se stejnou navážkou, které ukážou nejmenší vertikální rozptyl, vám ukážou vaše finální „okno přesnosti“. Můžete předpokládat, že pokud se budete pohybovat v tom rozsahu navážek, které vám vykazují nejmenší vertikální rozptyly tak budou výsledky vždy výborné. Tří rané skupiny s mojí 6BR vykazovaly na 1000 yardů vertikální rozptyl méně než 2 palce. Některé soustřely byly dokonce pod 1 palec vertikálně. Byly to výstřely vystřelené frekvencí asi 1 minutu mezi jednotlivými výstřely. Výstřely vystřelené mimo finální „okno přesnosti“ ale vystřelené v závěrečné fázi Kroku č. 3 se všechny pohybovaly mezi 3-4“ vertikálně na 1000 yardů. Střely s optimální navážkou ale měly asi poloviční rozptyl.
Rozdíly ve vzdálenosti při testu vertikálního rozptylu
Testy na 1000 yardů ukážou samozřejmě jiné rozptyly než testy na menší vzdálenosti. Na menší vzdálenosti často uvidíte překrytí jednotlivých skupin navážek. Hodně to závisí na úrovni přesnosti testované zbraně. Čím větší budou vaše nástřelné rozptyly, tím více se budou skupiny jednotlivých navážek překrývat. Na 1000 yardů jsem se 4mi zbraněmi (6BR, 6×47 Lapua, 6.5-284, 284 Win) nezpozoroval překrývání jednotlivých skupin navážek ani při testování po krocích 0,2 grainu.
Na vzdálenost 1000 yardů uvidíte jasně snížení vertikálního rozptylu při dosažení vašeho „okna přesnosti“. Následně pak testování navážek v „okně přesnosti“ ukáže opět menší vertikální rozptyly než mimo toto okno.
Jemné doladění ostatních proměnných pomocí vertikálního testu (ladder testu)
Jakmile naleznete optimální navážku pomocí tohoto testu vertikálního rozptylu, můžete stejný proces použít pro testování vlivu hloubky usazení střely, zformátování krčku – použití správné kalibrační vložky v matrici, značky zápalky atd. V těchto případech je možné buď střílet různé druhy komponentů/hloubky usazení s nalezenou optimální navážkou, nebo s vybraným komponentem/hloubkou usazení odstřílet navážky z „okna přesnosti“. To vám umožní buď důkladné otestování vámi vybrané navážky s rozdílnými komponenty/nastavením nebo jeden komponent s několika navážkami.
Závěr – metoda prověřená v závodech
Tento postup jsem použil pro nalezení přesné navážky na 1000 yardů pro moji 6BR. Tato zbraň pak nastřílela 4 z 17ti nejmenších soustřelů v klubu kde jsem působil (v letech 2006, 2007 a 2008). Moje zbraň také nastřílela šest deseti raných skupin s rozptylem pod 6“ na 1022 yardů.
Tipy pro střelbu na 1000 yardů a testování
Najděte si kamaráda pro pozorování zásahů
Když testujete na 600-1000 yardů je nejlepší mít sebou pomocníka pro pozorování zásahů tak, abyste si byli jistí, že vaši střelu nevytlačil vítr z terče během testu. Pozorovatel si buď všimne dopadu střely, nebo může pozorovat stopu střely a ujistit se že střela neminula terč. Když si budete terče kontrolovat sami, ztratíte vždy několik vteřin mezi výstřely. Pozorování může také ztěžovat zbraň s výraznějším zpětným rázem.
Zahřejte si hlaveň před zaznamenávanou střelbou
S benchrestovou puškou jsem nikdy nestřílel „zaznamenávané výstřely“ (ty které slouží k testování) se studenou hlavní. Obvykle jsem vystřelil několik ran pro vynulování puškohledu a zašpinění hlavně, potom jsem nechal hlaveň vychladnout a dalšími dvěma výstřely potvrdil bod zásahu a okamžitě potom jsem vystřílel 15 zaznamenaných výstřelů. Nyní, když lovím a střílím taktickou střelbu tak testuji i se studenou hlavní, protože takto se bude zbraň používat. Obecně, si vždy musíte nasimulovat podmínky, ve kterých bude zbraň používaná.
Použití „okna přesnosti“ pro vyladění použití zbraně při různé teplotě
Jakmile se vám podaří najít optimální „okno přesnosti“ můžete tyto údaje použít pro dosažení maximální přesnosti při teplotních extrémech. Prachové náplně reagují rozdílně na teplotní změny, ale skoro většina produkuje nejvyšší tlak při vyšších teplotách a menší tlak při nižších teplotách. Některé jako např. Hodgdon Extreme není tak ovlivnitelný jako ostatní. Díky přesnému zaznamenávání údajů můžete vidět, jaké rychlosti budou při různých teplotách, stejně tak jak se změní rychlost při změně o 0,1 grainu. Tyto informace můžete využít pro upravení vaší navážky založené na obvyklé teplotě. Vaším cílem bude zůstat v rychlosti vašeho „okna přesnosti“. Tento postup fungoval u mě, ale znamenalo to mít dobrou představu, jaká bude teplota, když budete střílet.
